Pražák Čeněk (1914 - 1996)

Čeněk Pražák Čeněk Pražák (1914-1996) je významný český malíř, grafik a tvůrce uměleckých realizací v architektuře. Studoval soukromě, nejprve u malíře Ladislava Bradáče, poději u Františka Tichého. Na uměleckou scénu vstoupil ve 40. letech. V tomto období se soustředil především na knižní ilustrace a grafickou práci. Od 60. let se systematicky věnoval též i malířské tvorbě. V roce 1960 se stal členem výtvarné skupiny Máj 57, jež sdružovala mladé umělce, kteří se po období dogmaticky pojatého socialistického realismu padesátých let snažili navazovat na modernistické tradice českého a světového umění. Toto základní moderní tvůrčí zaměření pak Čeněk Pražák rozvíjel po celou dobu své kariéry. V roce 1968 obdržel stipendium nadace Adalberta Stiftera a poté stipendium společnosti Inter Nationes, díky němuž mohl studovat moderní umění ve Spolkové republice Německo. Následujícího roku se rozhodl odejít do exilu a usadil se ve Švýcarsku v obci Dittingen.

Ve své tvorbě Čeněk Pražák vychází především z figurativní tradice. Tělesné formy však specifickým způsobem redukuje, zplošťuje a zjednodušuje. V souvislosti s tím omezuje též i roli malířského gesta a spontánního provedení obrazu. Zájem o materialitu zobrazení a kvalitu zpracování jej však přitom neopouští. Dobře to vidíme například na jeho frotážích, kde otisky přírodních struktur a technicky působících geometrických prvků hrají důležitou roli v celkovém výrazu díla. Podobně jsou koncipovány i jeho obrazy – plochy jsou jasně vymezeny a členěny, nikdy ale přitom neztrácejí svůj malířský rukopis, zpracování barevných hmot a jejich diferencované podání je důležitou součástí celkového pojetí obrazu. Zároveň s tím se Čeněk Pražák soustřeďuje i na barevnost; intenzivní a čisté barvy se společně s plošnými formami stávají určujícím výtvarným výrazem jeho děl. Tvorba Čeňka Pražáka je tak formována základní podvojností založenou na prostupování tělesných a konstruktivních forem. Schematizace a jistá redukce tvaru je u něj spojena se smyslově živým podáním malby a rytmickým členěním obrazové plochy. Energie barevného řešení se pojí s přehledným kompozičním rozvrhem. Obrazy jsou koncipovány jako svého druhu koláže – dílčí prvky obrazové kompozice jsou ve svých v obrysech zřetelně určené, jsou postaveny vedle sebe nebo na sebe položeny, zároveň však přitom tvoří jasně čitelný a pregnantně formovaný celek. Jednotlivé elementy se k sobě vztahují na základě jasného barevného odlišení a kompozičního členění. Opakování prvků, jejich střídání a variování tak může vytvářet harmonicky i dramaticky členěné sestavy, rozvíjet obdobně řešená a přitom různorodá a proměnlivá uskupení. Jakési opticky chvějivé barevné a tvarové moaré dynamizuje a přitom sjednocuje obrazy z hlediska jejich kompozičního rozvržení i vizuálního působení. Nejdůležitějším strukturálním rysem obrazů Čeňka Pražáka je zcela jistě linie. Je dominujícím stavebním i kompozičním prvkem. Odděluje nebo spojuje barevné plochy, buduje kontury figur nebo je dodatečně obkružuje a vytváří další prostorové členění. Linie tvoří a rozšiřují prostor, mají svoji vlastní pulsaci, jsou nositeli rytmu a kompozičního dění. Propojují barvy a prostor, jejich plynutí a vizuální tempo sjednocuje tělesné formy a konstruktivní systém obrazu do provázané jednoty. Linie ukazují způsob, jakým se figura promítá do prostoru, zviditelňují jakési auratické vyzařování individua, stávají se abstraktním zachycením jeho nervových drah nebo krevního oběhu. Konec ani začátek těchto barevných vln nevidíme ani neodhadneme, cítíme spíše nepřerušený rytmus vznikání, chvění tvůrčí energie. Z klidných horizontálních linií se postupně stává proud, pohyblivý, dramatický a bohatě členěný. Zavinutí, zauzlení a víření linií nakonec zaplní celou plochu. Meandry kontrastních a komplementárních forem rozvinou rytmus barevných energií do prostoru. Charakter linií a jejich tempo se neustále mění. Jejich pohyb je volný a svobodný, asociace, které v nás vzbuzují, jsou otevřené. V obrazech Čeňka Pražáka se tak vzájemně překrývají a ovlivňují formy a struktury, jež můžeme číst z různých pozic a z hlediska různých vizuálních významů. Obrazy mají konstruktivní i spontánní charakter, jejich vyznění je lyrické i dramatické zároveň. Tvorba Čeňka Pražáka má tedy ve svém základu jistou sjednocující podvojnost – přesahuje hranice odlišných tvůrčích přístupů a směrů, spojuje v sobě odkaz klasické moderny i vlivy populární kultury. Expresivní výraz linií se pojí s koncepčními a geometricky sjednocenými formami, jedinečnost malířského výrazu se váže s repetitivně opakovanými motivy a strukturami. Historicky poučený pohled umožňuje, abychom v tvorbě Čeňka Pražáka objevily vlivy pop-artu i malby zvané Hard-edge, stopy designerského uvažování i podněty aktuální vizuální kultury. Tyto uměleckohistorické kategorie nám pomohu přiblížit vnitřní strukturální bohatost Pražákova přístupu k umění, zároveň jsou však jen pomocným prostředkem, neboť jde především o to, aby nás dovedly k tomu co je nejvíce potřeba – totiž otevřít se výtvarně bohatému a zároveň formálně vyváženému vizuálnímu zážitku. Z autorských výstav, na nichž se Čeněk Pražák prezentoval, můžeme připomenout např.: 1964, Čeněk Pražák: Obrazy, Galerie na Karlově náměstí, Praha; 1968, Čeněk Pražák, Galerie Nová síň, Praha; 1970, Pražák: Prag, Galerie Riehentor, Basilej, Švýcarsko; 1973, Čeněk Pražák, P P Galerie Zug, Zug, Švýcarsko; 1991, Čeněk Pražák: Obrazy, Pálffyho palác, Praha; 1992, Čeněk Pražák, Arcos Art Contemporain Saint-Ursanne, Saint-Ursanne, Švýcarsko; 1995, Cenek Prazak, Gemeindehaus, Untersiggenthal, Švýcarsko. Ze společných výstav lze pak připomenout např.: 1964, Tvůrčí skupina Máj, Galerie Nová síň, Praha; 1991, Europäische Dialoge 1991, 1. festival Des Europäischen Kulturklubs, Museum Bochum, Bochum, Spolková republika Německo; 1994, Šedá cihla 66/1994 Exil, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy; 1999, Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Čes. muzeum výtvarných umění v Praze, Praha. Díla Čeňka Pražáka lze najít v mnoha soukromých i veřejných sbírkách, např. v Národní galerii v Praze, Galerii hlavního města Prahy, Moravské galerii v Brně, v Muzeu umění v Olomouci, Galerii výtvarného umění v Chebu, Galerii výtvarného umění v Ostravě, Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Galerii moderního umění v Hradci Králové, Východočeské galerii v Pardubicích, Kunstmuseum Basel, v Basileji, Švýcarsko, Neue Galerie der Stadt Linz, v Linci, Rakousko, Muzeum Szeczyn, ve Štětíně, Polsko a dalších. S jeho malířskými intervencemi v architektuře (zde spolupracoval s architektem Guiseppe Gersterem z Laufenu ve Švýcarsku) se můžeme setkat např. v Kantonalbank Bern, filiálka Laufen, Švýcarsko, v IMOLA AG, Laufen, Švýcarsko, v AG für Keramische Industrrie, Laufen, Švýcarsko, v Bezirksspital Laufen, Švýcarsko, v Römisch-katolische Kirche, Wahlen bei Laufen, Švýcarsko.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Paur Jaroslav

Bielecki Jiří

1929 - 2000

Zemánek Bohumil

Válová Květa

1922 - 1998

Bolf Josef

Pištěk Theodor

Antal Eduard

1929 - 2011

Vohrabal Josef

fdf

Drtikol František

Maňka Pavel

Čihánková Jarmila

Miertušová Anastázia

Radoslav Kratina

Nápravník Milan

Jelínek Jiří

1901 - 1941

Pražák Čeněk

1914 - 1996

Lubomír Typlt

Aleš Veselý

Jaroslav Vožniak

Květa Válová

Jiří Valenta

Kresba II.

Daniel Pitín

Císařovský Tomáš

Nikl Petr

John Jiří

Belohradský Štefan

Hampl Josef

Bartuzs Juraj

Fila Rudolf

Bartusz Juraj

1933

Švec Ján

Monogramista D.T.

Klimo Alojz

Rybka Zdeněk

Zívr Ladislav

Vasilko Ján

Anderle Jiří

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.