Jaroslav Lukavský, významný český malíř, grafik a ilustrátor, se narodil 11. března 1924 v Praze. Své dětství však malíř prožil v Děvínské Nové vsi (městská část Bratislavy) ve společnosti kamnářů a vinařů, kteří v něm probudili vztah k umění. V roce 1938 se společně s rodinou přesunul zpět do Čech, kde začal navštěvovat gymnázium v Pardubicích. Poté se v roce 1942 přihlásil ke studiu Státní grafické školy v Praze do ateliéru profesora Zdeňka Balaše. Studium nedobrovolně přerušil v roce 1943. Do roku 1945 byl totálně nasazen nejdříve v Německu (Berlín) a poté v Ústí nad Labem. Po válce v letech 1945 – 1950 navštěvoval grafickou speciálku na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Vladimíra Silovského. Po studiu nastoupil v letech 1950 – 1951 soukromé studium písma a xylografie v ateliéruOldřicha Menharta. Počátkem padesátých let spolupracoval s nakladatelem J. Pourem na bibliofilských edicích. Začal se také věnovat dřevorytu a dřevořezu. Postupem času se v těchto oborech stal jedním z nejobdivovanějších umělců. Jako umělec se také prosazoval ve volné a užitné grafice. Od roku 1952 působil v organizaci Čs. výtvarných umělců, kde se účastnil celostátních přehlídek soudobého výtvarného umění. V roce 1954 se stal členem Spolku českých umělců grafiků Hollar. Byl také členem Spolku českých bibliofilů. V umělecké tvorbě se Jaroslav Lukavský zajímal především o techniku dřevorytu (Kraj mého otce, 1970), která jej provázela po celý umělecký život. Cizí mu však nebyl ani zájem o volnou grafiku. Jeho dílo nalezlo inspiraci ve dvou základních zdrojích. Byl to především jeho vroucí vztah k přírodě, kdy svůj volný čas trávil často v Tatrách. Tam se věnoval právě horské přírodě. Prezentoval se také jako znalec dalekých krajin, které zachycoval na plátnech svých děl. Druhým zdrojem se mu stal člověk a jeho život mimo naší planetu (Kosmonaut). Jméno Jaroslava Lukavského je také často spojováno se známkovou tvorbou, za kterou získal několikero cen a stal se uznávaným umělcem jak doma, tak i v zahraničí. K jeho uměleckým činnostem můžeme dále zařadit činnost ilustrátorskou, tvorbu návrhů československých bankovek a ex libris. Jaroslav Lukavský dosáhl za svůj život mnoha cen a vyznamenání. Byl nositelem nejvyšších uměleckých ocenění v různých oborech umělecké tvorby. V roce 1957 obdržel bronzovou medaili za grafiku na VI. celosvětovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě. V letech 1966 – 1973 získal několikrát 1. cenu za nejlepší československou známku. V roce 1971 se stal Lukavský laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda a koncem 70. let se stal nositelem Ceny Antonína Zápotockého a dalších. Svou první samostatnou výstavu uspořádal Jaroslav Lukavský v roce 1964. Výstava se konala v prostějovském Vlastivědném muzeu. Další výstavy se uskutečnily v Praze, Chebu, Olomouci a dalších českých městech. Mimo to se také účastnil mezinárodních výstav v zahraničních metropolích (Amsterdam, Londýn, Barcelona, Helsinky, Berlín, Moskva a další). Jeho díla jsou zastoupena v českých i zahraničních galeriích a v mnoha soukromých i veřejných sbírkách. Jaroslav Lukavský zemřel 12. prosince 1984 v Praze.